DeutschEnglishČeština
26. 5. 2017

SHANTI MANTRA

21. 6. 2016

Šťastný a veselý Mezinárodní den Jógy!

Oslavujte Jógu - oslavujte lásku a porozumění!

28. 4. 2016

Když se dají věci do pohybu

Následky promeditovaného víkendu aneb teď to teprve opravdu začne

16. 12. 2014

Tradiční vánoční recept

Víkend plný Jógy a Meditace v Penzionu Dětenice

1. 1. 2014

Co je Jóga?

2. 1. 2014

Co znamená jóga pro mě

Lekce jogy v Praze

Význam jógy pro mne samotného zkusím popsat pomocí zážitku, který jsem prožil v meditačním kempu Vipassana ve městě Lucknow (Indie). Jakkoliv neuvěřitelný či možná odtržený od reality běžných dní, tento zážitek není nijak ojedinělý a bude jistě mnoho lidí, kteří se budou schopni plně ztotožnit s tím, co se mi stalo. Věřím, že tato moje zkušenost vám může pomoct pochopit krásu a důležitost meditace a možnosti, které se vám otevřou, pokud se rozhodnete věnovat józe a meditovat. Zkuste se proto na chvíli přenést o pár tisíc kilometrů dál, do míst, odkud se sem meditace a jóga rozšířila. Překrásná Indie, která se díky tomu, co budete číst, stala na krásné čtyři roky mým druhým domovem.

Lucknow (Indie), třetí den meditačního kempu Vipassana, listopad 2006

Byl podvečer jednoho krásného podzimního dne a já seděl se skupinou podobně smýšlejících lidí v nevelké meditační hale, pozoroval dech a trpělivě snášel bolest celého těla, která byla způsobená neschopností sedět v tureckém sedu s rovnými zády. Ta bolest vycházela ze všech částí mého těla a bylo mi řečeno, abych ji pozoroval, což se nakonec opravdu ukázalo být tím jediným, co mi zbývalo. Dlouhá sezení a nekonečná řada neúspěšných pokusů soustředit se na dech mě pomalu začaly přivádět k myšlence, že bych měl vše vzdát.
Třetí den této meditace je prý zlomový a mně se začínala intenzivní bolest zarývat hluboko do mysli. Řekl jsem si, že to zkusím nějak vydržet a dám celé meditaci šanci do konce dne. Další den jsem měl v plánu sbalit kufry a jet hledat místo, kde nabízejí klidnou mysl bez námahy.

Do konce dne zbývalo jen pár hodin. Začal jsem znovu pozorovat dech a cítil, jak se moje tělo postupně začíná uvolňovat. Dech se začal pomalu prohlubovat a zjemňovat. Nenechal jsem si ujít ani jediný nádech a každý výdech jsem následoval, jako by měl být můj poslední. Najednou jako by to přestal být můj dech, ale pouze dech. To, co se před pár vteřinami zdálo být těžké, nepohodlné a bolavé tělo, jsem přestával cítit. Chvíli jsem si nebyl jistý, jestli se náhodou nevznáším nad zemí, a najednou se moje myšlenky úplně vytratily a všechna bolest, která se zdála být tak nesnesitelná, najednou zmizela s nimi. Jako by někdo vypnul čas a rozsvítil naplno světlo vnitřního světa. Vše náhle prostupoval pocit nekonečného blaha, absolutního bytí a propojení se vším kolem. Neuvěřitelně silná vibrace míru, lásky a oslepující, neskutečně příjemné světlo ve středu toho všeho. Používám slov láska, mír, blaho, ale ve skutečnosti nemám slov, jak to vše dostatečně dobře popsat. Jak popíšete pocit lásky mladému člověku, který ho nikdy nezažil? Když použijete slov „příjemně teplý pocit na srdci“, bude to opravdu všechno, co člověk v tuto chvíli cítí, když se poprvé zamiluje? Není samotný zážitek mnohem silnější než jakákoliv slova, která se ho snaží popsat?

První myšlenka, která mě napadla, byla, jak krásný je to pocit a že bych ho nechtěl ztratit. Byla to touha neztratit ten příjemný pocit, která uvolnila přístup dalším myšlenkám. Má mysl se začala pozvolna vracet na svou odvěkou pozici. Začal jsem znovu cítit své tělo a to krásné světlo se pomalu měnilo v příjemný pocit blaha a vděku. Mé tělo prostupoval stále pocit hlubokého uvolnění a na mém obličeji se objevil hluboký úsměv, který tam zůstal ještě mnoho týdnů.

Ten člověk, který chtěl začít meditovat o tři dny dříve, který vstupoval do meditační haly, a ten, co se teď zvedal, aby šel spát, byly tři diametrálně odlišné osoby. Poté, co jsem se ocitl ve svém pokoji konečně sám a nechal na sebe dopadnout hloubku toho, co se mi stalo, následoval dlouhý, velice intenzivní pláč, který jako by smýval všechno zlé, co jsem kdy udělal. Do mysli mi začaly připlouvat vzpomínky na lidi a zvířata, kterým jsem ve svém krátkém životě stačil ublížit a zesilovaly již tak dost intenzivní emoce. Moje podvědomá víra v něco vyššího, i když jsem to nikdy neměl potřebu nějak nazývat, najednou přešla v naprostou jistotu a získala „velice konkrétní“ podobu. Přestal to být pouhý koncept. Najednou to byl prožitek. A tak se stalo něco, čemu bych velice obtížně věřil, kdyby mi to někdo popisoval, absolutní realitou, smyslem života a důvodem mého zájmu o jógu, meditaci a východní filozofii. Filozofie přestala být pouze krásnou pohádkou, ale stala se velice zajímavou pomůckou, která mi pomohla pochopit vše, co se mi stalo. V příštích dnech a měsících mi bylo stále víc jasné, že filozofie, která popisovala to, co jsem prožil, je správná a pravdivá. Postupem času jsem začal objevovat svoje prožitky a cestu k nim v Patandžaliho sůtrách a identický zážitek byl popsán také v eposu Mahábhárata.

Tento zážitek mě nechal nahlédnout do vnitřního světa nekonečných možností objevování sebe sama a uvolnil obrovské množství energie a chuti tomuto procesu věnovat svůj život. Ty pomyslné dveře do svého nitra jsem pak ještě mnohokrát otevřel a nahlížel dovnitř. Už mi nevadily hodiny sezení se zkříženýma nohama ani bolavá záda. Také jsem si uvědomil, že když se něco takového mohlo stát mně, může se to stát i komukoliv jinému. Vím, že i vy čekáte pouze na správný okamžik, abyste vstoupili do místa, kde jsou duše a její vibrace překrásně oslepujícím, všeprostupujícím zážitkem.

 

 

NECHŤ JSOU VŠECHNY BYTOSTI ŠŤASTNY, PLNY LÁSKY, MÍRU A HARMONIE!!

Maitrej

 

 


 

Váš komentář

CAPTCHA Image
refresh